Zmínky o slézu se hodně objevují hlavně ve středověkých herbářích. V minulosti se sázel pro léčivé účinky i pro využití v kuchyni. Dříve se sléz lesní nazýval sléz zaječí. Podle starých Římanů chránil  před mnoha nemocemi. Staří učitelé dokonce sléz nazývali lékařem všech nemocí. Dnes je rozšířen po celé Evropě, hlavně v teplejších krajinách. 

Čaj ze slézu se obecně užívá hlavně při léčbě dýchacích cest. Ať už jde o angínu, průdušky, kašel nebo knedlík v krku, sléz si se vším poradí. Působí blahodárně také proti bolesti v krku a chraptění, všelijakým zánětům, ale také podporuje normální funkci trávení a močových cest. 

Dá se použít i zevně jako kloktadlo při zánětech ústní dutiny nebo jako obklad na kůži. Díky jeho blahodárným účinkům na trávící trakt je dobré sléz užívat po léčbě antibiotiky. Mladé lístky či květy ozvláštní letní saláty. 

Dříve se květ slézu používal k barvení vlny a také nápojů. Ve středověku nesměl chybět při výrobě zubního prášku, což byla forma zubní pasty.

bylinně | trpce | nasládle