Jarní pesta

Všeobecně se pesto skládá z několika základních surovin, které lze dle libosti kombinovat. Když se budete držet čtyř základních ingrediencí, princip výroby zůstane vždy stejný:

Základ určí hlavní chuť i barvu pesta. Do našich jarních jsme zvolili svěží zelenou, vedle bazalky zkuste využít medvědí česnek, jarní plevely (bršlice, kopřiva, potočnice, pampeliška), rukolu, polníček, špenát, petrželku, ale také třeba mladé ředkvičkové lístky nebo mrkvovou nať. Pokud dáváte přednost jiným barvám, rozhodně si vezměte k ruce rajčata, dýni nebo třeba mrkev. 

Oříšky dodají pestu jednak na krémovosti, jednak se postarají o příjemné křupání. Do klasického bazalkového pesta patří piniová semínka, my rozhodně doporučujeme vyzkoušet vlašské či lískové oříšky, slunečnicová semínka nebo třeba kešu. Pokud je před přisypáním lehce nasucho opražíte, jejich chuť bude výraznější.

Olej má v pestu nezastupitelné místo. Dodává mu správnou konzistenci i chuť, navíc také slouží jako konzervant. My sázíme na panenský olivový, ale vyzkoušet můžete jakékoliv za studena lisované – jen u těch chuťově výraznějších počítejte s tím, že ovlivní výslednou chuť pesta.
TIP: Po „použití“ pesta vždy zbytek ve skleničce uhlaďte a zalijte vrstvičkou oleje, díky tomuto „uzávěru“ vám pesto vydrží déle.

V klasické italské verzi se setkáte především s parmezánem, za vyzkoušení ale stojí i ovčí pecorino, britský cheddar nebo jakýkoliv tvrdý vyzrálý sýr. Na horkých těstovinách nebo bramborách vytvoří lahodnou krémovitost. Pokud chcete pesto držet na čistě rostlinné bázi, sýr jednoduše vynechejte nebo místo něj vhoďte k pestu kousek avokáda.

Všechny suroviny postupně přihazujte do mixéru a mixujte dohladka, olej přilévejte postupně až na samém konci procesu. Pesto si můžete také rozmělnit tradičním způsobem v hmoždíři, obrňte se ale trpělivostí a rezervujte si na něj alespoň půl hodinky.

Všeobecný základ bychom měli, na řadu přichází naši nejoblíbenější zástupci svěží kuchyně. Otázka je tedy jasná: která jarní pesta vyhrávají u nás v SONNENTORU?

Pesto z medvědího česneku probudí i toho největšího spáče ze zimního klidu. Pokud máte v okolí háj na daleko vonící lahody, nečekejte ani minutu!

• 270 g čerstvého medvědího česneku
• 40 g opražených slunečnicových semínek
• 30 g strouhaného parmezánu
• 250 ml olivového oleje
• špetka soli

Mladé kopřivové výhonky jsou plné síly a jemné chuti. Vyzkoušejte kopřivu ve svěžím pestu, je hotovým instantním jarem ve skleničce! Doporučujeme jej především do polévek, ale i na vařené brambory.

• 400 g mladé kopřivy
• 2 stroužky česneku
• 80 g strouhaného parmezánu
• 250 ml olivového oleje
• špetka soli

Že hrášek do pesta nepatří? Omyl, v tomto hraje hlavní roli! Vyzkoušejte jej natřít na krajíc opečeného chleba nebo bagetku a hned pochopíte, proč jsme si ho tu všichni zamilovali. V létě jarní cibulku vyměňte za snítku máty, krásně osvěži!

• 1 hrnek zeleného hrášku
• 2 jarní cibulky nebo 2 snítky máty
• 40 g opražených kešu oříšků
• šťáva z poloviny citronu
• 80 g strouhaného parmezánu
• 100 ml olivového oleje

Pokud patříte mezi milovníky česneku, rozhodně vyzkoušejte na těstoviny česnekové pesto s křupavými mandlemi. Skvěle se hodí na špagety i široké tagliatelle. Pokud pesto vmícháte ještě do horkých těstovin, chuť česneku se krásně zjemní.

• 6 velkých stroužků česneku
• 100 g pražených loupaných mandlí
• snítka bazalky nebo petrželky
• šťáva z 1 citronu
• 120 ml olivového oleje
• špetka soli

Že původ klasického pesta leží v Itálii, ví asi každý. Pochutnávali si na něm již Římané a jeho novodobý název se odvozuje z italského pestare, tlouci, což vede k tradiční přípravě pesta v mramorových hmoždířích. Mezi nejznámější beze sporu patří pesto z Janova, tedy pesto alla genovese, v jehož vůni i chuti bez pochyby poznáte bazalku. Poměrně známým bráškou zelené klasiky je pak pesto alla siciliana ze sušených rajčat.
Díky jednoduché přípravě a lahodné chuti se pesto rychle stalo oblíbeným po celém světě, dnes za pesto v podstatě považujeme každou studenou omáčku, ať už jsou ingredience jakékoliv. Pochutnat si tak můžete na pestu z oliv, pistácií, červené řepy, hříbků, koriandru nebo mrkve.

Zajímavostí je, že omáčky podobné pestu ve svých starých kuchařkách uchovává mnoho národních kuchyní, italský název však dnes suverénně převládá. Na podobném postupu a základu jsou také kambodžské kroeung z citronové trávy, provensálské bazalkové pistou, argentinské ostré chimichurri nebo původem srbský paprikový ajvar.