Jedlé kvítí: top 5 kvetoucích bylin, které rozzáří talíře

Existuje více než 500 bylinek, všechny ale vyjmenovávat nebudeme. Jednou z nejoblíbenějších je bezesporu pampeliška. V souvislosti s ní stojí za zmínku i potravina, která vás překvapí: máslo. Kravám se totiž pampelišky odedávna servírovaly ve velkém, aby máslo mělo krásnou žlutou barvu. Z jasně žlutých květů byl také vyráběn výtažek k barvení bílého zimního másla. 

Pampeliška ale nechutná pouze zvířatům. Její zoubkované lístky obsahují spoustu hořčin. Jejich kořeněná vůně se hodí především k salátům nebo k nakrájenému chlebu. Žluté květy mají naopak nevýraznou příchuť, ale jsou skvělým barevným oživením různých pokrmů. Můžete jimi jednoduše posypat namazaný krajíc chleba, saláty nebo polévky. Mimochodem se také používají k přípravě veganské alternativy medu nebo skvělého likéru. Zlatavé květy rychle odkvétají, neotálejte proto a vyrazte pro ně hned, jakmile je uvidíte kvést. Při příznivém počasí ale průběžně kvetou až do konce léta.

Latinský název sedmikrásky znamená v překladu „navždy krásná“. Že by to bylo proto, že dokáže vzdorovat veškerým sekačkám a stále kvete? Nebo je to snad věčná láska, kterou se sedmikráskou hledáme? 

„Má mě rád, nemá mě rád“ – kdo by neznal hru, ve které se postupně otrhávají okvětní lístky této krásky. Ať už pro vás hra dopadne jakkoliv, květy k vaření můžete použít hned. Jsou vhodné jak do slaných, tak i sladkých receptů. Na rozdíl od mnoha jiných bylinek je sedmikráska téměř bez vůně, ale má svou specifickou, výrazně oříškovou chuť. Hodí se do salátů, želé, polévek nebo jen tak na chléb. Pokud chcete, můžete květy před použitím krátce namočit v olivovém oleji.

Ze sedmikrásek můžete mimochodem připravit také zklidňující čaj: dvě čajové lžičky květů zalijte 250 ml vroucí vody a nechte deset minut luhovat. Aby déle vydržely, můžete něžné kvítky usušit. Najít je ale venku můžete od února do listopadu.

Popenec najdete (stejně jako například kopřivu) na jaře téměř všude. U silnic, na loukách i lesních mýtinách. Jakmile se oteplí, získá si vaši pozornost svými fialovými květy, kterými krášlí přírodu od března do června.

Popenec je velmi aromatický a říká se mu „divoká petržel“. Také využití má stejně rozmanité jako klasická petrželka. Je přísadou do bylinkové polévky, která se připravuje na jaře, například na Zelený čtvrtek. Kromě jeho listů se dají jíst i květy. Fialová barva vytváří pěkný barevný kontrast na chlebu, v pomazánkách, smoothies a salátech. Květy se hodí také k dezertům, jako je rýžový nákyp, koláče a různé krémy. Květy popence mají příjemně mátovou chuť s lehce nahořklou koncovkou. Za vyzkoušení rozhodně stojí, na talířích se bude díky své barvě krásně vyjímat. 

Věděli jste, že existuje více než 600 druhá fialek v různých barvách? Nejen, že vypadají krásně, ale většina z nich je také jedlá. Fialovou, tzv. lesní fialku najdete například na okrajích lesů a na loukách, a to v období března až června.

Fialové květy a pupeny jsou jedlou a velmi oblíbenou ozdobou pokrmů. Můžete je použít téměř kdekoliv. Jejich vůně je podobná parfému a skvěle se hodí zejména k dezertům. Co třeba pár fialek na čokoládovém dortu, v rýžovém pudinku nebo jako ozdoba koktejlu? Abyste neservírovali zvadlou krásu, ozdobte pokrm květy až těsně před podáváním. Fialové krásky ale používejte raději střídmě – jejich parfémové aroma může být pro mnohé nosy příliš silné.
 

Zvláštní specialitou jsou pak kandované fialky. Stačí rozpustit cukr ve vodě a připravit sirup. Namočte květiny do sirupu a nechte je uschnout na plechu nebo roštu.

Kopřiva je už na našich talířích tradiční hvězdou jara, ale co její sestřenice s nenápadnými květy v růžové, žluté nebo bílé? Hluchavka kvete od června do září, a i přes hořké listy jsou její květy medově sladké. Díky tomu je velmi pěknou a lahodnou dekorací. Sbírejte ji krátce před použitím, poměrně rychle ztrácí chuť. A když už budete u lesů či v zahrádce jemná kvítka sbírat, nezapomeňte nějaké nechat i okolnímu hmyzu. Právě plevele jsou jejich důležitou jarní potravou.